Aktuality
30. června – 7. července 2018 se uskuteční 7. ročník Pražských klarinetových dnů
Srdečně zveme všechny klarinetisty na mezinárodní mistrovské kurzy. Letos naše pozvání přijali:
Harri Mäki /Sibelius Academy, Helsinki, Finsko/, Michel Lethiec /Paříž, Nice, Francie/ a Jochen Seggelke /specialista na historické nástroje Bamberk, Německo/.
Z řad českých pedagogů se můžete těšit na Vlastimila Mareše a Irvina Venyše /HAMU Praha/.
Mistrovské kurzy se uskuteční v reprezentativních prostorách pražské HAMU - Lichtenštejnského a Hartigovského paláce, které se nachází v srdci historického centra Prahy.
O náplni kurzů se více dozvíte zde
Součástí projektu jsou také koncerty pro veřejnost, na nichž budete mít možnost předvést své nově nabyté zkušenosti, poslechnout si výkony českých i zahraničních umělců a doprovodný program v podobě výstavy, workshopů a společně sdíleného času.
Více informací k účasti, včetně možnosti včasné registrace s 10% slevou, naleznete zde.
Registrační formulář /přihlášku/ vyplňte prosím zde.
Těšíme se na vás!
PS: A nezapomeňte se podívat na videogalerii z minulého ročníku.
----------------------------------------
MINULÉ AKCE:
KONCERT PROTI TOTALITĚ 2017
Vstup na koncert je zdarma, z kapacitních důvodů prosíme o rezervaci vstupenek mailem clarinetproject@gmail.com.
Koncert proti totalitě, který se letos koná již třetím rokem, není jen oslavou 27. výročí „Sametové revoluce“, ale také připomínkou Mezinárodního dne studentstva, který byl ustaven po tragických událostech 17. listopadu 1939. Aby se ne tak dávná historie neopakovala, je třeba neztrácet paměť a uvědomit si, že svoboda, demokracie a obrana lidských práv jsou hodnoty, kterých je zapotřebí si vážit, a v případě nutnosti za ně bojovat. Koncert proti totalitě je také vyjádřením úcty těm, kteří svůj boj nevzdali.
Hudební dramaturgie koncertu reflektuje díla skladatelů, kteří prožili své životy v totalitních režimech nebo byli vystaveni různým formám bezpráví v průběhu 20. století. Jejich skladby interpretují nejen úspěšní studenti a absolventi HAMU, ale také výrazné osobnosti z řad pedagogů.
Součástí Koncertu proti totalitě je výstava černobílých fotografií Oldřicha Škáchy v Respiriu HAMU, nazvaná Oldřich Škácha: Nejen Havel. Výstava je součástí projektu Havel80, který pořádá Knihovna Václava Havla u příležitosti nedožitých osmdesátých narozenin Václava Havla, a potrvá do 17. prosince 2016.
Oldřich Škácha: Nejen Havel
Výstava přináší výběr z černobílých fotografií Oldřicha Škáchy, dokumentujících období od šedesátých let až po Koncert vzájemného porozumění v červnu 1990, který na Staroměstském náměstí dirigoval Rafael Kubelík. Vybrané fotografie zachycují nejen Václava Havla, ale také další výrazné osobnosti kulturního a politického života, z nichž většina byla vystavena nepřízni režimu, jako ostatně sám Škácha, jemuž byla po roce 1969 znemožněna činnost. Brzy poté se tak stal přirozenou součástí komunity československého disentu a později i osobním fotografem Václava Havla.
Těžko bychom hledali v České republice výraznější a známější symbol perzekucí komunistického režimu, než je Václav Havel a okruh jeho přátel a spolupracovníků. K uspořádání výstavy v prostorách HAMU vybízí v neposlední řadě fakt, že Václav Havel byl v šedesátých letech sám studentem AMU a v roce 1996 mu byl udělen čestný doktorát.
Pořadatel výstavy: Knihovna Václava Havla, o. p. s.
Koncepce: Marie Fantyšová, Radka Prošková, Martin Vidlák
Odborná spolupráce: Ondřej Němec, Petr Šálek
Koncert proti totalitě
Koncert proti totalitě není jen oslavou překonaných totalitních režimů dvacátého století, ale zejména důležitou připomínkou, že totalita je stav společnosti, která není ochotna vzdorovat jakýmkoliv formám nesvobody. Z tohoto úhlu pohledu se jedná o jev, kterým jsou naše společnost i kultura trvale ohrožovány.
Program letošního ročníku Koncertu proti totalitě je dramaturgicky vystavěn na kompozicích moravských skladatelů dvacátého století, kteří osobně zakoušeli perzekuci ze strany vládnoucích totalitních režimů a někteří byli režimem přímo zlikvidováni.
Trio pro smyčcové nástroje přerovského rodáka Gideona Kleina (1910-1945) zpracovává nápěvy regionálních lidových písní. Vznikalo na podzim roku 1944 v Terezíně, těsně před deportací skladatele do Osvětimi. O tři měsíce později byl skladatel ve svých 25 letech zastřelen ve vyhlazovacím táboře Fürstengrube. Giedon Klein patřil mezi evropskou hudební elitu, která byla shromážděna v terezínském ghettu a jejíž značná část se konce války nedočkala. Reminiscence folkloru nebo tvorbu pro děti můžeme u těchto autorů považovat za způsoby uchování si zdravého rozumu, úrovně kultury a humanismu tváří v tvář všudypřítomné absurditě. První věta zpracovává bartókovským stylem prvky lidové hudby, druhá věta je variacemi na moravskou lidovou píseň Tá kněždubská věž. I ve třetí, nejhybnější větě nalezneme prvky regionálního folkloru.
Bohuslav Martinů (1890-1959) je o generaci starším skladatelem než ostatní autoři dnešního programu. Přesto je modelovým příkladem umělce, který po roce 1948 usvědčil českou kulturní politiku ze lži. Ačkoliv byl do té doby uznáván a přijímán jako vyslanec české hudby v zahraničí, po komunistickém puči získal obratem přívlastek buržoazního prozápadního skladatele. Teprve Otvírání studánek v polovině padesátých let mu pootevřelo dveře zpět na státem přísně kontrolovaná pódia. Variace na slovenskou lidovou píseň pro klavír a violoncello vznikly v posledním roce skladatelova života, kdy pobýval ve vile Paula Sachera na Schönenbergu poblíž Basileje. Podobně jako u dalších exilových skladatelů představoval folklor pro Martinů spojení s domovem, který byl nedosažitelný. Cyklus pěti variací na píseň „Kebych ja vedela“ ze sbírky 1000 slovenských ľudových piesní Viliama Figuše-Bystrého oplývá velkou vnitřní silou a zpěvností, bez zřetelné snahy upřednostňovat techniku hry před hloubkou výpovědi.
Hudba Klementa Slavického (1910-1999) se vyvíjela pod vlivem moravského folkloru, ale i tvorby skladatelů, kteří z něj sami čerpali, jako byli L. Janáček či V. Novák. Slavického dílo není překvapivě příliš rozsáhlé, nicméně o to konzistentnější a často adresované rodné zemi a kultuře. Slavický se utkává během svého života se dvěma totalitními režimy, v případě druhého jej jeho odmítavý postoj dokonce připraví o existenční zázemí. V roce 1985 mu byla udělena zlatá pamětní medaile OSN a zlatá pamětní medaile Univerzity Palackého v Olomouci.V roce 1989 odmítl z aktuálních politických důvodů převzít titul národního umělce. Trio pro hoboj, klarinet a fagot je dílem ještě šestadvacetiletého skladatele, který se už přesto vymezuje svým osobitým dramatickým stylem, ve kterém klidné úseky rychle gradují do dramatických pasáží a komorní sazba je prokládána sólovými plochami. Nalezneme v něm četné názvuky moravského folkloru. Dílo bylo s mimořádným úspěchem uvedeno na Mezinárodním festivalu soudobé hudby v Kodani v roce 1947.
V témže roce vznikly Slavického Tři skladby pro klavír. Premiéra tohoto cyklu se uskutečnila na Pražském jaru 1947, ovšem o dva roky později byl označen za formalistický a celý jeho tištěný náklad byl zlikvidován. Přesto se Tři skladby pro klavír později staly součástí soudobého klavírního repertoáru a byly opakovaně prováděny i v zahraničí. Jedná se o desetiminutový virtuózní cyklus. První motorická věta pracuje s elektrizující rytmikou a akordikou ve stylu barbaro, druhá věta je melancholickým zpracováním zřejmě lidového tématu a třetí věta je prostoupena pasážovými běhy, aby načas vyústila v grotesku stylově blízkou Prokofjevovi. Z celého cyklu vysvítá zřejmá tendence vytvořit technicky brilantní autonomní koncertní cyklus.
Jan Novák (1921-1984) patří mezi nejtalentovanější české poválečné autory. Studoval u V. Petrželky v Brně, P. Bořkovce v Praze, A. Coplanda v Tanglewoodu a u B. Martinů v New Yorku. Návratem do Brna v únoru 1948 začíná dvacetileté období jeho trvalých neshod s oficiální kulturní politikou ukončené v roce 1968 emigrací celé rodiny do Dánska, později Itálie a konečně do Německa, kde skladatel zemřel. V jeho tvorbě nacházíme vlivy nejen Martinů a Stravinského, ale i Janáčka. Důležitou funkci mají u Nováka jazzové rytmy, jako například v Concertinu pro dechový kvintet (1957). V první větě najdeme prvky Stravinského techniky motivické práce v kombinaci s ragtimovými rytmy.Úvod druhé věty je určeny pouze flétně a fagotu. Je vystavěna na principu pomalého swingového rytmu ve flétně, který je doprovázen sestupnou chromatickou řadou ve fagotu v rozložených oktávách. Třetí věta je rychlá a swingová.
Martin Flašar
| 171101 Jakub Čepický | housle, viola, absolvent HAMU v Praze, člen Wihanova kvarteta |
| 171102 Leoš Čepický | housle, pedagog HAMU v Praze, primarius Wihanova kvarteta – první cena soutěže smyčcových kvartet v Londýně 1991, první cena Soutěže Pražského jara 1988 |
| 171103 Jana Černohouzová | klarinet, doktorandka HAMU v Praze, Trio Clavio, Trio Trifoglio, Cantarina Clarinete |
| 171104 Zdeněk Divoký | lesní roh, pedagog HAMU v Praze, laureát Soutěže Pražského jara 1974 a 1978, laureát ARD v Mnichově 1978 /klavírní spolupráce Jan Novák/, člen České filharmonie |
| 171105 Leonid Gorokhov | viloncello, pedagog Hochschule für Musik Hannover, vítěz soutěže Concertino Praga, vítěz Concours de Genève, koncertoval s Berlínskou filharmonií |
| 171105 Jakub Hucek | hoboj, student HAMU v Praze, člen Symfonického orchestru Českého Rozhlasu |
| 171106 Jan Hudeček | fagot, pedagog HAMU v Praze, laureát Soutěže Pražského jara 2014, Národní divadlo v Praze, Trio Trifoglio |
| 171107 Jana Jarkovská | flétna, doktorandka HAMU v Praze, Royal College of Music Stockholm, pedagožka Konzervatoře v Teplicích |
| 171108 Martin Kasík | klavír, pedagog HAMU v Praze, vítěz Soutěže Pražského jara 1998, vítěz Young Concert Artists Competition v New Yorku 1999 |
| 171109 Jana Kopicová | hoboj, absolventka HAMU v Praze, členka PKF - Prague Philharmonia, Trio Trifoglio |
| 171110 Irvin Venyš | klarinet, pedagog HAMU v Praze, laureát soutěže v Markneukirchenu 2007, laureát Soutěže Pražského jara 2008 |
V roce 2016 oslavíme 5. výročí Pražských klarinetových dnů
a
20. výročí Mezinárodního klarinetového festivalu v Žirovnici!
Slavte s námi!
Srdečně zveme na koncerty pro veřejnost, program koncertů naleznete zde.
Vstupenky na koncerty v Praze je možné rezervovat na: clarinetproject@gmail.com
Ceny: 100 kč / 50 kč /studenti, důchodci/
Na koncerty v Žirovnici a Jindřichově Hradci je vstupné dobrovolné.
KAPACITA mistrovských kurzů pro letošní rok je již plně obsazena!
Srdečně zveme všechny klarinetisty na mezinárodní mistrovské kurzy. Letos naše pozvání přijali:
Charles Neidich /Julliard School New York, USA/, Harri Mäki /Sibelius Academy, Helsinki, Finsko/ a Jochen Seggelke /specialista na historické nástroje Bamberk, Německo/.
Z řad českých pedagogů se můžete těšit na Prof. Jiřího Hlaváče, Vlastimila Mareše a Irvina Venyše /HAMU Praha/.
Mistrovské kurzy se uskuteční v reprezentativních prostorách pražské HAMU - Lichtenštejnského a Hartigovského paláce, které se nachází v srdci historického centra Prahy a pokračují v malebném prostředí zámku Žirovnice v kraji Vysočina. O náplni kurzů se více dozvíte zde.
Součástí projektu jsou také koncerty pro veřejnost, na nichž budete mít možnost předvést své nově nabyté zkušenosti, poslechnout si výkony českých i zahraničních špičkových umělců a doprovodný program v podobě výstavy, workshopů a společně sdíleného času.
Více informací k účasti, včetně možnosti včasné registrace s 10% slevou, naleznete zde.
Registrovat se můžete zde.
Těšíme se na vás!
